Vítejte u Depresivní rybičky

Vlak

2. února 2018 v 23:22
Pohroužil se uhánějícím vlakem do tmy. Zavřel oči a cítil, jak se pospupně propadá ve své mysli až na samotné dno. Porbouzely se v něm výčitky. Bylo nadmíru jasné, že tahle bitva je rozhodnuta. Malé krůpějky potu se kutálely po jeho zrudlé kůži. Vibrace a dusno ve voze byly neúprosně zkličující.
"Dobrý den, kontrola jízdek", zaznělo kousek od něj. Otevřel oči, aby spatřil to, co ho dojista probudilo. Byla to žena, měla na sobě uniformu Českých a drah a podobobala se něčemu tak známému, že to bylo těžko slovy vyjádřit. Dlouze se na ni zadíval a každý detail si snažil zapomavat. Zaměřil se na jednotlivé dílky. Na modré pronikavé oči, plné rty a pramínek vlasů vyčnívající zpoza čepice. Porhlížel si její tělo. Spatřil v ní své svědomí. Byla krásná, dočista půdobila jako anděl. Však byla z ní cítit hniloba, kterou ukrývala ve svém nitru. "Dobrý den pane, mohu poprosit o Vaši jízdenku, prosím?" promlouvala přímo k němu a vzala mu dech. "Uhm" vydal rychle ze sebe a nervozně se pídil po požadovaném listu papíru, umístěném v přední kapse kalhot. "Děkuji" stroze mu odpověděla a pokračovala tenkou uličkou mezi sedadly do dalšího vagónu. Tiše polkl obdivný vzdech, jež chtěla jeho ústa vydat. Tohle rozptýlení nejspíš potřeboval. Přestal přemýšlet o minulosti a nechal unášet vlnami fantazií. Usnul. Byl to neklidný spánek, ale vystupovala v něm ona... (Pokračování příště)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sw sw | Web | 14. února 2018 v 20:52 | Reagovat

Proč až příště? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama